Je to rok, co vizážista Tomáš Moučka zatoužil zkusit v životě i v práci něco nového a dospěl k tomu, že na čas odejde z Česka. Sebral odvahu, kufry a odstěhoval se na Bali, odkud teď spolupracuje s celým světem.
Jak jste se dostal na Bali a jak dlouho máte v plánu zůstat?
Při jednom focení v Praze jsem mluvil s fotogram Lukášem Vrtílkem, který na Bali žije. Bylo to zrovna v období, kdy jsem cítil, že potřebuju změnu. Nešlo jen o práci, ale také o životní styl. Hodně lidí se mě ptá, proč jsem si nevybral Londýn nebo New York. Myslím, že tahle místa nejsou tak odlišná od života v Praze. Navíc na Bali není tak velká konkurence a je tady poměrně levno. Nemusel jsem mít velké úspory a pracovat jsem začal poměrně rychle. Viděl jsem to jako dobrou startovní pozici, což se potvrdilo. Těžko říct, jak dlouho zůstanu. Zatím je to tu pro mě zajímavé. Pořád nové zkušenosti a zážitky. Až mě exotika omrzí, buď se vrátím, nebo zkusím některé asijské metropole, Austrálii a třeba i New York nebo Londýn.
Na čem přesně na Bali pracujete a dá se tam uživit make-upem?
Pracuji převážně s módními značkami z Číny, Koreje, Austrálie, Evropy i z Ameriky. Pro některé je Bali lákavou lokací pro focení, jiné tu přímo produkují své zboží. První práci jsem získal díky Lukášovi. S dalšími fotografy a lidmi z branže jsem se pak seznámil na focení.
Jak jste na Bali začínal?
Ze začátku jsem si chtěl Bali užít aspoň chvilku jako dovolenou. Ale hned druhý týden jsem s Lukášem fotil pro jeden místní časopis. Ostatní byli samozřejmě zvědaví, kdo nový přijel, takže kolegy jsem poznal celkem rychle. Také jsem se zapsal do agentury, které mě zastupuje a od ní začal dostávat nabídky. Mám možnost pracovat s klienty z různých zemí a kultur. Je zajímavé to sledovat, protože každý má trochu jiný způsob práce. Už to samo o sobě je velmi inspirativní. Jsem tu nadšený v podstatě z každé nové práce. Často fotíme na krásných místech, která bych sám pravděpodobně vůbec neobjevil. No a focení se slony?
Co jste musel změnit sám na sobě a na své práci, když jste začal působit v Indonésii?
Musel jsem se přizpůsobit místním podmínkám. Při celodenním focení v horku na pláži se nedá počítat s tím, že make-upu vydrží. Musím lépe chránit produkty, při každém focení na lokaci hledat stín, kde můžu schovat set bag. Taky je nutné počítat s tím, že modelka bude celý den trávit na slunci a je potřeba její pleť chránit, aby se nespálila. Doma produkty skladuji v lednici, aby se následkem neustále vysokých teplot nekazily. V Čechách jsem měl odstup k voděodolným řasenkám, tady jsem za ně vděčný.
Když se řekne Bali, představím si hlavně barvy, zejména zelenou. Jak se to odráží na make-upu a jak se líčí balijské ženy?
Je pravda, že vzhledem ke své kultuře a barvě pleti si mohou dovolit výraznější a barevnější líčení a taky se toho nebojí. Zdejší ženy mají vztah k líčení už od dětství, kdy se začínají učit tradiční tance, pro které je typický i výrazný make-up. Na Bali se ale líčí i muži. Líčením dotvářejí vzhled mytologických postav a bohů na různých slavnostech na ceremoniích. Jinak s tou zelenou to není až tak žhavé. Pokud chcete být blízko práci, znamená to být ve městě, kde je chaos, špína a prach jako v každém jiném. Nejsou tu chodníky, a kdo chodí pěšky, je chudák. Každý má motorku a startuje, i když jede jen za roh. Za zelenou barvou a přírodou musíte dál od města nebo si pořídit dům s výhledem na rýžové pole a být ochotný cestovat.
Jaké jsou nejoblíbenější produkty balijských žen?
Milují všechno, co jejich pleť vybělí nebo ji udělá aspoň trochu světlejší. Je to dáno historicky a platí to myslím v celé Asii. Kdo má světlou pleť, řadí se automaticky k vyšší sociální vrstvě.
Co jste na Bali naučil?
Překonat sám sebe. To, že jsem opustil jistoty, našel odvahu jet do neznáma a začal v podstatě zase od začátku na druhém konci světa, mi umožnilo více si věřit v tom, co dělám. Za to jsem vděčný.
Jakou radu byste dal absolventům kurzů, kteří právě začínají kariéru?
Jít si za svým snem, nevzdávat se při prvním ani desátém pádu. Je důležité neustrnout na základech, které se naučí na kurzu. Měli by se sami dál vzdělávat, rozvíjet své zkušenosti a rozhled. Absolvováním kurzu všechno teprve začíná. Doporučuji si na začátku práci příliš nevybírat, ale chytit se každé příležitosti, která se nabízí. Může to přinést nové klienty a pomoct rozhodnout se, jakým směrem se vydat.
Autor článku: Jana LeBlanc
